Bernhardova novela Na výšinách vyšla knižn? poprvé v roce 1989, avšak autor ji za?al psát už v roce 1957, a pat?í tedy k jeho nejran?jším prózám, resp. text?m na pomezí poezie a prózy. Jde o rozsáhlý fragmentární útvar, který m?l být pravd?podobn? sou?ástí v?tšího románového celku. Navzdory tomu je tato novela uzav?eným a samostatným textem, který obsahuje pro autora charakteristická témata, jako nap?. pot?eba tvo?it a zárove? nemožnost tvo?it, všudyp?ítomná tragikomi?nost, stejn? jako stylistické prvky a vypráv?cí techniky, jimiž se vyzna?uje Bernhardovo vrcholné tv?r?í období. Novela má zárove? výrazné autobiografické rysy. Osmadvacetiletý autor tu ve zkratce vyslovuje vše, co se ho bytostn? dotýkalo a ?ím trp?l jako opušt?ný mladý muž po t?žkém plicním onemocn?ní, z n?hož vyvázl tak?ka jen zázrakem.